Max Jason Mai a jeho pětistranová Pravda o Eurovizi!

Přesně před týdnem se Slovensko opět zapsalo do dějin Velké ceny Eurovize. Navzdory kritice, která se spustila na našeho zpěváka po jeho výkonu, jsme zjistili, že jeho hudební působení a práce kapely na soutěži měla mnohem větší dosah v zahraničí, než na diváky od Bratislavy po Košice. Kapela MJM totiž udělala na Středním Východě hotovou revoluci!

Přestože má Eurovize svébytný koncept a zřejmě se na ní bude dařit jen exotickým popovým kolovrátkovým hitům, slovenský interpret měl odvahu přinést do bývalé ruské kolonie - Ázerbájdžánu tvrdý, západní rock. Hrdý zpěvák, s hrdou kapelou, která na první pohled vyhlašovala v této post diktátorské zemi velkou svobodu, chuť po energickém projevu, což je v zemi převažujícího muslimského obyvatelstva nedůstojné.

Max neskončil poslední!

Začněme ale pěkně po pořádku. Na Slovensku se objevila zpráva, že Max Jason Mai skončil v Baku na Eurovizi na posledním místě. Podle informací přímo ze Slovenské televize, která našeho interpreta na soutěž vyslala, je všechno jinak. Max poslední neskončil. Za Slovenskem se ocitlo mnoho dalších nepostupujících interpretů a bodově dokonce předstihl více slovenských muzikantů z předchozích ročníků soutěže.

Podle statistik, které má RTVS v archivu za posledních sedm let, bylo umístění Slovenska letos jedno z nejlepších. "Je to pravda, chci dementovat všechny falešné dohady, které našeho interpreta posouvali v žebříčcích na poslední místa," říká vedoucí české delegace v Baku, Jana Majorová.

» POKRAČOVÁNÍ V CELÉM ČLÁNKU

---

Další fámou je informace, že si zástupci Slovenska na soutěži užívali peníze televizních koncesionářů a měli dokonce každý den diety, jak na zahraniční služební cestě. Pravda je jiná, parta si všechno financovala sama! Jen pár dní před odjezdem na Eurovizi od projektu MJM odstoupil sponzor údajně kvůli zdlouhavým jednáním, oddalováno termínu prezentace interpreta, tedy vlastně nedostatku času. Max se nelekl, riskoval finanční zadlužení a šel do Baku. Je jen málo takových bláznů, kteří by se rozhodli vložit do mega projektu, jakým je i "prodána" Eurovize, své vlastní peníze.

Neudělal by to ani Max, kdyby mu z každé strany nehrozily mastné pokuty už jen za každou zmeškanou generálku či tiskovou konferenci, natož hlavní vystoupení. Kvůli propagaci si kapela vzala s sebou celý, několik desítek kilogramový technologický park navíc, od tiskáren, přes laptopy, vypalovačky, kvůli promo materiálům, tisknutí podpis karet, cédéček, o které byl mezi novináři a fanoušky v Baku obrovský zájem.

Z peněz daňových poplatníků neminul ani euro

MJM tým neměl žádný připravený a zabezpečený servis. "Byl to totální rokenrol! Nikdo z nás tam nebyl na dovolené," říká Max. Je mi u prdele, že jsme reprezentovali za vlastní dva týdny. Spíš mě serou věci jako to, že nám šlo o život kvůli něčí politice, teroristům a jiným úchylům, kteří to měli namířeno do Crystal Hall. Šli jsme na hudební akci, a nějací ujové tam prý chtěli odpálit nálož," nemůže zapomenout na všechny varování a policejní razie v Baku Max během finálového večera. Nemluvě o tom, že si bubeník kapely v Praze, odkud odlétaly, našel po návratu na odstaveném parkovišti rozbité auto.

Podle posledních zpráv z nejmenovaného zdroje, dala EBU v lednu tohoto roku nejen licenční práva RTVS na vysílání Eurovize, ale i dotaci na propagaci Slovenska. Peníze měly sloužit na pokrytí nákladů na celou Eurovizi. Když EBU dala peníze, je logické položit si otázku, proč si musel náš interpret hradit celou soutěž sám? Proč se mu nedostalo dostatečné propagace nejen doma, ale i v zahraničí?

Z vlastní kapsy zaplatil ještě i živé přenosy pro STV

Určitě jste postřehli zprávu, že přenos Eurovize se poprvé uskutečnil živě, přímo z místa konání, protože náš vyslaný komentátor se ocitl přímo v Baku. "Byla to šance být zase jiný, chtěli jsme, aby se slovenským divákům dostalo co nejvíce informací přímo z dějiště konání, aby alespoň po této stránce jsme byli jako ostatní země," vysvětluje Max. "Moderátor Roman Bomboš, který se rozhodl vycestovat s námi a odmoderovat všechny tři Eurovizní večery ve svém volném čase podal mimořádný výkon. Neustále sledoval backstage, setkával se s účinkujícími, aby měl 100%-ní přehled o dění a mohl se o informace podělil ve vysílání. Za to mu touto cestou velmi děkuji," říká Max, který z vlastní kapsy zaplatil i komentátorskou kabinku pro Slovenskou televizi. "Slovenská televize o kabinku v Baku přímo nežádala. Vysílání Eurovize se uskutečňovalo dosud vždy z Mlýnské doliny, kde seděl i náš moderátor. Úmysl být na místě dění vyšel z hlavy interpreta, který požádal organizátora o uvolnění této kabinky pro slovenského moderátora za vlastní prostředky," říká Jana Majorová.

Rockeři na Eurovizi

Max Jason Mai chtěl svým vystoupením oslovit fanoušky rocku v celé Evropě. Na pódiu byl s takovým formátem písničky z 42 účastníků sám. I to byla cesta, kterou chtěl zaujmout. "Němečtí producenti show a lidé, kteří byli zodpovědní za zvuk se skutečně snažili vyjít nám vstříc. Jsou to profíci, kteří zajišťují velké letní festivaly jako Nova Rock či Rock am Ring v Německu. Vědí co dělají a pracují jako hodinky."

Ne každý na Eurovizi však Slováky podporoval. Naše kapela se setkávala i s nepochopitelným amatérským přístupem a sabotáží. Tak jako ostatní účinkující, i Slováci měli právo dělat si v Baku reklamu a hrávat v nejdůležitějších eurovizních klubech. Přestože se do hudební techniky investovalo při přípravě Eurovize několik milionů eur, MJM tým měl problém, aby vůbec dostal základní mikrofony. "Poslali jsme jim jednoduchý rider, ze kterého se jim nepodařilo splnit ani jediný obyčejný požadavek a propagační vystoupení jsme museli zrušit jen proto, že jsme chtěli mít nástrojovku a hrát live, a ne ze sebe dělat playbackové voly," kroutí hlavou Max.

Eurovize, jeden velký podvod

Slovenský divák útočí na Maxe, že se více věnoval svému image než zpěvu a proto na Eurovizi neuspěl. Image v takové soutěži stojí skoro na prvním místě, to si třeba uznat. Jen málo lidí ví, že vítězka Loreen šla na vystoupení na playback. Maxova kapela nám potvrdila, že ji slyšeli naživo v sluchátkách během generálky. "Nevěřili jsme vlastním uším, byla udýchaná, svůj tanec a zpěv dohromady by nezvládla, tak jí švédská lobby zřejmě pomohla," usmívali se naši kluci v šatně.

Velkou neznámou po technické stránce zůstává i naše semifinálové vystoupení. "Zažili jsme všelijaké nepřesnosti v odposlechách," přiznává slovenská delegace. "Dokonce i změnu výšky a tóniny hlasu, která mohla způsobit rozladění a dokonce i falešný zpěv mnoha soutěžících, včetně našeho Maxe. "Ano, děje se to. Je to neprofesionální ze strany organizátora, pokud by se dokázali podobné technické praktiky. Prostě podvod, na který divák nemůže nijak přijít! "Říká majitel známého bratislavského hudebního studia Branislav Jurnečka, kde Max nahrával poslední Eurovizní coververze. "Max zpívat umí. A Eurovizní skladbu zazpíval na poslední generálce před vystoupením na jednotku. I proto mám podezření, že jsme prostě byli podvedeni. Byli jsme totiž nečekaně jedním z favoritů. Někomu jsme se prostě nehodili do finálové sestavy."

Sledováni policií na každém kroku

Politika hraje na Eurovizi velkou roli. Stačí se jen v Ázerbájdžánu podívat pod nohy, všude ropné skvrny. Ropu můžete cítit i ve vzduchu, kdekoliv jdete. Ázerbájdžán je země, která usiluje o stabilitu na mezinárodních trzích v rámci své nešťastné lokace mezi zeměmi, kde probíhá občanská válka a převraty. I proto shromáždili celou Evropu na jedno místo. Eurovize jim měla pomoci začít budovat silnou pozici, jako dominantního lídra, který drží v rukou pevně kohoutek ropného potrubí pro celý svět.

"V životě mě nesledovalo tolik policistů jako poslední týdny v Baku! Fajn, mohli se starat o naši bezpečnost, ale starali se hlavně o bezpečnost své země. Chtěli mít kontrolu nad importem západní kultury do této, stále diktátem načichnuté země," vysvětluje Max. Kapela nebyla sledována jen ve městě, ale i na hotelu. Téměř dokonce přišla o kytaristu, kterému hrozilo vězení jen za to, že si nahrával splašený dav lidí v obchodním centru, kde se šli kluci najíst. A taková byla každodenní realita. "Nemohli jsme se jen tak procházet po městě. Všude šli za námi davy lidí, neprošli jsme ani pět metrů, aby od nás nechtěli autogram a společné fotografie, coá bylo dokonalé a super. Nic v zlém, ale Baku není Bratislava ani Praha. Žije tam několik milionů lidí. A dav tady je DAV! "

Dobyl arabský svět

Projekt MJM je jediný projekt, který z východního bloku zřejmě přinesl hudební žánr do multikultury mezi Írán, Ázerbájdžán, Jeruzalém, Turecko a Arábii. "Nedělali jsme rozhovory a nevystrkovali rohlíky, protože jsme nezapadaly do politicko-ekonomického konceptu," říká Max. "Rozhovory jsme řešili hlavně pouze s médii jako BBC, MTV a mnoha dalšími britskými a dokonce i australskými novináři, které zajímala nefalšovaná muzika. Byli jsme jediná kapela na Eurovizi, která ukazovala a učila místní obyvatelstvo rockový pozdrav se vztaženým ukazováčkem a malíčkem. Svobodně se vyjádřit tímto rockerským gestem na veřejnosti bylo nebezpečné.

Chodili jsme pomalovaní, s kříži na hrudi, s amulety, potetovaní po posvátných místech, v duchu rokenrolu a nechali jsme za sebou takový dojem, jaký v těchto končinách neexistuje. Porušili jsme tím hned několik místních společenských zákonů. Po našem příjezdu se objevovaly na ulicích děti ostříhané na pankáče, podle vzoru našeho bubeníka, se kterým se všechny fotili."

V Ázerbájdžánu se stal Max doslova jakýmsi hrdinou. Samotné Baku, s počtem obyvatel srovnatelným s populací celého Slovenska se z něj mohlo zbláznit. "Slovenská delegace měla nejsilnější podporu a nejvíce zapojených domácích lidí," komentovali stav samotní ázerbájdžánské delegáti situaci kolem Slováků. Projekt MJM byl sice za celou historii slovenských výprav na Eurovizi nejmenší, bez mediální kampaně, domácí podpory, bez peněz EBU, ale uspěl a zviditelnil naši zemi více, než všechny ostatní, které navíc výrazně podporovaly slovenská média. A tím to celé nekončí.

Nepostoupili jsme sice do finále, ale naše účinkování smysl mělo. Max si postupně začal hloubit díru do světa. V Ázerbájdžánu si zahrál se symfonickým orchestrem v přímém přenosu státní televize, dostává nabídky na focení pro zahraniční hudební, ale také módní magazíny. "Rokenrol pokračuje! Mám radost z toho, co se nám podařilo, z ohlasů za hranicemi republiky, protože to je pro mě nejdůležitější. Když rokenrol umřel na Slovensku, tak ať žije aspoň venku." Říká klidně Max.

Maxi, děkujeme!

Nejen ve Velké Británii považují Velkou cenu Eurovize za třetí největší televizní událost, hned po Olympiádě a Mistrovství světa ve fotbale. Tisíce britských rodin chodí do pubů a ověšeni vlajkami sdílejí společně hudební show. Letos se dokonce uvažovalo, že Británie pošle na soutěž obnovené Spice Girls.

Země v zahraničí dávají do Eurovize milionové dotace. U nás si účast a reprezentaci státu musí interpret zaplatit sám! Na Slovensku už několik let přetrvává nezájem o tuto hudební událost, i proto, že se do ní neinvestuje. Stejně jako se neinvestuje do kultury nebo do slovenského sportu. Jen zopakujeme, že Maxe sledovalo v semifinále přes 170 milionů diváků po celém světě. Maxovi a jeho kapele, i navzdory tomuto kritickému souhrnu děkujeme za odvahu a skvělou reprezentaci Slovenska.

(Zdroj: www.hudba.sk)